Nedělní chvilka poezie
„Recitovat básně živě bylo velké břemeno a strašné nervy,“ svěřila se
Jiřina Švorcová v rozhovoru Miroslavu Graclíkovi, autoru knihy „Jiřina
Švorcová osobně“ a příteli z posledních let svého života. Verše milovala
celý život a nejvíce s nimi vstoupila televizním divákům do povědomí v
pořadu Nedělní chvilka poezie (Chvilka poezie). Jiřina Švorcová v pořadu
nepravidelně vystupovala v letech 1975 až 1987. V prvních letech se pořad
vysílal na obrazovce Československé televize živě, pak převážně ze záznamu.
„Nejnáročnější, alespoň pro mě, proto byly v té době Chvilky poezie. V některých
případech jim režisér věnoval patřičnou pozornost a zkoušely se jako každý jiný
inscenovaný text,“ řekla Jiřina Švorcová ve své bilanční knize. Vzpomínala například
na režisérku Mirku Valovou, která podle ní patřila v tomto směru mezi nejlepší
režisérky.
Text se museli recitátoři učit nazpaměť. „Když jsem se učila báseň, vypadala
jsem jako tichý blázen. Mockrát jsem byla přistižena – i sama sebou – jak
polohlasně deklamuju na ulici nebo v tramvaji. S básní jsem usínala a s ní se
i probouzela. Jak říkám, tichý blázen!,“ vzpomínala Jiřina s tím, že po krátké
zkoušce ve studiu se jelo většinou naostro.
Když herečku požádal Miroslav Graclík o vzpomínku na některou z Chvilek poezie,
vybrala si jednu, kterou točila společně s dalšími kolegy živě k nějakému výročí.
Každý účinkující měl svůj kout, odkud recitoval, a kamera je postupně sledovala v
jednom záběru. „Byl tam i František Vnouček, kterému na generálce vypadával text.
Když se večer začalo vysílat, všichni jsme byli úpěnlivě upnutí na něj, jestli
mu to vyjde. Odříkal to naprosto bezvadně a pak přišla řada na mě. Už nevím, co
to bylo za básničku, ale jak jsem mluvila, cítila jsem, jak mi brabenci lezou
po rukách, jak začínám tuhnout – tréma a nervy mě úplně ochromovaly,“
přiznala Jiřina Švorcová.
Text nakonec herečka v pořádku odrecitovala. Po natáčení ji bratr vyvedl ven na
vzduch, protože byla na omdlení. „To bylo snad nejstrašnější, co jsem v televizi
zažila,“ konstatovala Jiřina Švorcová v rozhovoru s Miroslavem Graclíkem. Další
vzpomínky spojené s recitací najdete v knize „Jiřina Švorcová osobně“. V roce
2010 ji vydalo nakladatelství XYZ, .
vlastní zpráva, (luk)
foto: archiv ČT a fotomontáž
|
