Poznáte ošklivku s brýlemi? Zažila slávu i opovržení a životní lásku jí přebrala nejlepší kamarádka
Dívenka, kterou vidíte na fotografii, patří ke kontroverzním postavám
minulého století. Byla slavnou herečkou a za minulého režimu se těšila
výsostnému společenskému postavení. Těsně po sametové revoluci zažila
kruté vystřízlivění a pád až na samé dno. Nikdy neměla děti a její
největší životní lásku jí přebrala její nejlepší kamarádka. Už víte?
Jiřina Švorcová se nesmazatelně zapsala do dějin české kultury nejen
svým hereckým umem, který je nezpochybnitelný, ale především svými
společenskými postoji před rokem 1989 i po něm. Na prknech, která
znamenají svět, stála Švorcová jako statistka poprvé jako čtrnáctiletá.
O životní dráze bylo rázem rozhodnuto. Po absolvování DAMU a krátkém
angažmá v Hradci Králové Švorcová zakotvila v pražském Divadle na
Vinohradech, kde působila téměř čtyřicet let až do svého dobrovolného
odchodu.
Záhy si fotogenické dívky všimli i filmaři. První hlavní roli si
Švorcová zahrála ve filmu Temno (1950). Následovaly role mladých
uvědomělých údernic ve filmech Cesta ke štěstí (1951) a Nad námi svítá
(1952). Vrcholem ve filmografii Švorcové zůstává role prodavačky Marie
Rysové v Králi Šumavy (1959). S velkými rolemi se Švorcová rozloučila
o pár let později jako představitelka Boženy Němcové ve filmu Horoucí
srdce (1962). Skutečně masovou popularitu zažila až na konci sedmdesátých
let po odvysílání seriálu Žena za pultem (1977).
Prvním manželem Švorcové byl hudebník Jindřich Rohan. Po krátké době
se rozvedli a Švorcová se bláznivě zamilovala do svého kolegy Jiřího
Valy, kterého později označila za největší lásku svého života. „Jako
milenci jsme se scházeli a rozcházeli osm let,“ vzpomínala později s
dojetím herečka. Romance s Valou definitivně skončila, když jí Valu
přebrala její tehdejší největší životní parťačka Jiřina Jirásková.
Druhým manželem Jiřiny Švorcové byl malíř Vladimír Šolta, který ve
třiapadesáti letech tragicky zemřel.
Po roce 1968 byla Švorcová jednou z klíčových postav normalizační
kultury. V roce 1976 ji zvolili do ÚV KSČ a ona se stala předsedkyní
nově vzniklého Svazu českých dramatických umělců, kterou zůstala až
do jeho zániku. Mnozí kolegové i její dvě největší kamarádky z let
padesátých, Vlasta Chramostová a Jiřina Jirásková, jí nemohli přijít
na jméno. Ti ostatní se k ní otočili zády v roce 1989. Tehdy Švorcová
opustila divadelní prkna a stáhla se do ústraní.
Ani v posledních letech života Švorcová netrpěla pocitem osamocení a
křivdy. Užívala si důchodového věku ve vile se svým bratrem a jeho
rodinou, jezdila recitovat, vydala dvě knihy memoárů, jezdila na besedy
a měla radost z úspěšných televizních repríz Ženy za pultem. V roce
2011 ji začalo trápit zdraví. Jiřina Švorcová, žena, která dle svých
slov nikdy nesběhla od praporu, zemřela v létě 2011 v Praze ve věku
83 let.
Jiří Nedvídek, Super.cz, 9. května 2013
| 
