titulní strana    kontakty a zdroje

Jiřina Švorcová

narodila se 25. května 1928 v Kociánovicích
zemřela 11. srpna 2011 v Praze

Herečka, recitátorka, politička, členka ÚV KSČ. Jiřina Švorcová byla dvakrát provdaná, zůstala bezdětná. Tituly: zasloužilá umělkyně, nositelka Řádu práce a Řádu Vítězného února a další.
  životopis


 
Jiřina Švorcová    Žena za pultem    Okres na severu    film a divadlo    e-shop

Hana Maciuchová: Hrála jsem holčičku, která měla zapálenou koudel u prdelky

Legendární seriál Jaroslava Dietla Žena za pultem budí emoce i málem čtyřicet let od svého natočení. Má své velké odpůrce, ale i skalní fanoušky, což dokazuje velmi dobrá sledovanost, když se Žena za pultem objeví v televizi. Nyní vychází v nakladatelství Omega o seriálu kniha z pera zkušených novinářů a spisovatelů memoárové literatury Miroslava Graclíka a Václava Nekvapila. A v knize nechybí ani Hana Maciuchová, která v Ženě za pultem ztvárnila lahůdkovou Olinku, kolegyni hlavní hrdinky Anny Holubové v podání Jiřiny Švorcové.

„Naposledy jsem mluvila s Hanou Maciuchovou, když měla narozeniny a já jsem využila toho, že o mně vlídně promluvila v mém televizním medailonu TV Barrandov. Na lísteček jsem jí napsala přání a doušku: ,Ježíši, Hano, ty jsi stará!? Ale pak jsem si říkala, že to možná nepochopila, tak jsem jí volala, abych jí vzkaz vysvětlila. Když jsme totiž natáčely Ženu za pultem, tak se mě tenkrát v šatně zeptala, kolik mi je. Když jsem odpověděla, že čtyřicet devět, spontánně vyhrkla: ,Ježíši, ty jsi stará!? Už si na to nepamatovala, tak jsem jí to takhle připomněla. Jinak kamarádství v divadle je nutné brát s rezervou. Já to mám nastavené tak, že když se ke mně někdo chová hezky, tak ho mám za kamaráda, což pochopitelně nebývá pravda. V minulosti se přátelství spolupracovníků a kolegyň často vázalo jen na moje funkce, nikoli na moji osobu, takže z toho, že žádnou kamarádku z branže nemám, ani zklamaná nejsem,“ přiznala v knize Jiřina Švorcová.

Bariéru mlčení, kterou Maciuchová obestavěla své účinkování v seriálu, prolomila teprve nedávno při natáčení televizního dokumentu pro TV Barrandov. V něm zavzpomínala i na to, jak se k seriálu dostala. „Do té doby jsem měla to štěstí, že jsem v televizi pracovala na různých inscenacích, ale to byl vždy jen jeden kousek určitého scénáře. Potom jsme dělali první Krkonošské pohádky, které měly šest dílů a Žena za pultem měla dvanáct dílů. A když jsem si pročetla jaká to je práce, že budu hrát takovou holčičku, která má – pardon – zapálenou koudel u prdelky, která neustále všechno komentuje, je pořád v obraze, tak jsem na to byla velmi zvědavá, protože do té doby jsem takovou figuru nedělala. Takhle temperamentní, ale zároveň i velmi bystrou, co se týká hlavy. Byla jsem velmi zvědavá, jak bude ta práce fungovat,“ přiznala Maciuchová.

A zároveň i zavzpomínala, jak to bylo s potravinami, které se v prodejně objevily. „Jako lahůdková Olinka jsem skotačila v lahůdkovém kvelbu a pamatuji si, že saláty, které tam ti naši spolupracovníci dávali, tak tam byly celý týden. Mám pocit, že ke konci týdne velmi prorůstaly a voněly, takže mě nikdy ani nenapadlo, že bych si nějaký dala,“ prohlásila herečka s viditelným odporem.

S daleko větším gustem zavzpomínala na své tehdejší herecké kolegy, například Vladimíra Menšíka. „Ten byl král na každém place. Točili jsme v jedné takové sámošce, která už byla opuštěná, takže jsme tam měli jednu šatnu tři krát tři metry, ve které jsme byli všichni. Muži a ženy dohromady a Vladimír to dokázal vždycky úžasně rozsvítit. Pamatuji si, že ochořel, takže jsme ho hýčkali. Také myslím, že Vladimír Menšík byl roztomilý. Texty pana Jaroslava Dietla se nedaly moc obměňovat a myslím, že si je neobměňoval nikdo kromě Vládi Menšíka. Ten si obměňoval vždycky všechny texty, panem Mólierem počínaje a panem Dietlem konče. A také si pamatuji na moji drahou kolegyni Olinku Slunéčkovou, která sedávala v divadle v šatně vedle mě a samozřejmě na Mařenku Motlovou, Zdeňka Řehoře, byli to taková sluníčka,“ uvedla v dokumentu Hana Maciuchová.

Kromě hereckých bardů si vzpomněla i na režiséra Dudka. „Pana režiséra Dudka si pamatuji tak, že neměl vždy nervy na premiéry. Třeba v Divadle na Vinohradech zásadně na premiéry nikdy nekoukal. To vždy odcházel z divadla na velkou dlouhou procházku a vracel se až po konci představení. Na place jsem ho ale viděla vždycky velmi soustředěného, bystrého a pracoval velmi přesně. Pravdou je, že se Žena za pultem točila na jednu kameru, ale kdybych vzpomněla na další práce, třeba Nemocnice na kraji města se točila na tři kamery a to byl tedy absolutně přesný režim,“ vybavila si herečka.

A své listování v paměti zakončila vzpomínkami na představitelku titulní role. „Na Jiřinu Švorcovou bych zavzpomínala jako na příjemnou kolegyni. Opravdu. Rozumějte, já tyhle kontroverze ohledně jejího politického ukotvení nemám ráda. Myslím, že byla snad celou dobu členkou Ústředního výboru Komunistické strany Československa, všichni o tom věděli, ale ona vůči nám nikdy takhle nevystupovala. Vždycky vystupovala jako kolegyně. A o záležitostech strany a vlády jsme s ní nikdy nemluvili, protože to nemělo smysl, neboť byla kovaná soudružka.“

Na představitelku lahůdkové Olinky si dobře pamatuje i její tehdejší herecká kolegyně Lenka Termerová, představitelka koktavé Jiřinky. „Bydlela jsem s ní na koleji na pokoji číslo 45. Hanka byla na škole o rok výš a je taky neskutečná. Fascinuje mě u ní, že jakmile jí dají jakýkoliv kostým, tak Hanička v něm vypadá nádherně, zatím co my ostatní si musíme vybírat a v něčem vypadáme příšerně. Haničce strašně sluší cokoliv si vezme na sebe, což mě fascinovalo a nechápu, jak to dělá,“ vysekla své kolegyni poklonu Termerová.

O tom, že Hana Maciuchová je dáma ví své i Otakar Brousek ml. „Hanku Maciuchovou si pamatuji dobře, protože jsme tam měli spolu nějaké dialogy. Měl jsem jí strašně rád a měl k ní takový ostych. Samozřejmě se mi líbila, ale Hanka Maciuchová si umí udržet takový jakoby zvláštní odstup. Dokáže si udržet lidi od sebe, ale přitom to není ve zlém, že by nimi pohrdala. Má zkrátka takový zvláštní distanc, ale vždycky jsem jí měl rád a mám doteď, protože si myslím, že to je jedna z nejlepších hereček, které máme a na Vinohradech patří opravdu ke špičce,“ vzpomínal později Brousek.

15. 03. 2014, Denisa Dvořáková, TopVip.cz
foto: Miloš Schmiedberger