ČT uvedla trezorový dokument o Jiřině Švorcové
Veřejnoprávní Česká televize uvedla k vzpomínce na zesnulou herečku
Jiřinu Švorcovou (83) dokumentární snímek Po stopách hvězd. Půlhodinový
snímek o české herečce vznikl už v roce 2008. Jeho odvysílání ale tehdy
Česká televize zastavila a dokument „uložila do trezoru“. Dokument odvysílala
až sedm dnů po smrti Jiřiny Švorcové, v neděli 14. srpna odpoledne.
Jiřina Švorcová se k natáčení dokumentu a jeho „uložení do trezoru“ vyjádřila v roce
2010 v knize „Jiřina Švorcová osobně“. V rozhovoru s Miroslavem Graclíkem na otázku,
co říká tomu, že Česká televize pořad v roce 2008 stáhla z vysílání, odpověděla:
„Dost jsem se tomu divila. Vlastně mi tím udělali reklamu, protože lidé si začali
říkat, co tam asi muselo být, když to zakázali. Je mi trapné a směšné, když ze mě
v době, kdy zvítězila pravda a láska, udělali trezorovou herečku.“
Česká televize si výrobu dokumentu v rámci cyklu „Po stopách hvězd“ objednala v
roce 2008 u společnosti RealMedia. Pořad vznikl s přispěním archivu Československé
televize, dobových filmových fondů, soukromého archivu fotografií Jiřiny Švorcové
a Jiřího Sedláčka. Námět Šárka Šedivá, dramaturgie Jaroslava Pešková, hlavní
editor, scénář a režie Marek Škarpa. V pořadu vystoupili autor biografie Jiří
Zapletal, herec a spolužák Milan Friedl, herečka a herecká kolegyně z divadla
Hana Maciuchová, herec a spolužák Bohumil Švarc a publicista Jaroslav Sedláček.
V dokumentu se v úvodu objevily ukázky z prvních (budovatelských) filmů Jiřiny
Švorcové, které natočila v 50. letech, včetně Cesty ke štěstí (1951), kde hrála
traktoristku. Nejslavnější filmovou rolí byla Marie z Krále Šumavy. „Je to
bravurně natočené psychologické drama,“ řekl o své době poplatném snímku filmový
publicista Jaroslav Sedláček.
Nechyběla její nejslavnější seriálová role, Anna Holubová v Ženě za pultem z roku
1977. „Točili jsme ve staré sámošce, která dosluhovala a po natáčení se likvidovala,“
zavzpomínala herečka Hana Maciuchová a dodala k Jiřině Švorcové, která už v té
době byla politicky činná. „Chovala se zcela normálně a přirozeně, byla prostě
jedna z nás.“ Podotkla, aby lidé nevnímali seriál jako dokument doby. „Už tenkrát
jsme věděli, že je to romantizující, tendenční záležitost,“ řekla Maciuchová.
Stejně tak dokument nabídl ukázky z legendárních Nedělních chvilek poezie,
divadelních rolí Jiřiny ve Vinohradském divadle, kde strávila 40 let. „Byla velmi pokorná
herečka co se týče režijních připomínek. Měla velmi dobrou paměť, byla charakterní
herečka,“ vyjádřila se Hana Maciuchová.
Dokument připomněl i její politickou kariéru. Nechyběl ani nechvalně známý
proslov k Antichartě v Národním divadle. Hlavní referát tehdy četla Jiřina Švorcová,
v té době předsedkyně československého Svazu dramatických umělců.
Naposledy se Jiřina Švorcová objevila před televizní kamerou v inscenaci Než
poznáš úsměv. Natočila ji v roce 1989. V roli lékařky se tam potkala například
s Dagmar Veškrnovou (Havlovou).
Účinkující se vyjádřili také k její politické kariéře a věrnosti „straně a
vládě“. „To její přesvědčení, že jenom tak je to správné, prostě přešlo míru,“
konstatovala v dokumentu výtečná herečka Hana Maciuchová, ale zároveň dodala,
že jako herecká kolegyně byla Jiřina Švorcová skvělá.
Snímek končí obdobím po roce 1989, kdy Jiřina Švorcová prožila „pád na dno“ a
stáhla se do ústraní. „Příběh Jiřiny Švorcové je lekcí pro každého kdo má moc,
i pro toho, kdo ji nenadále ztratí,“ pronesl na závěr autor hereččiny biografie
Jiří Zapletal.
15. srpna 2011, vlastní zpráva
foto: Česká televize
|
