titulní strana    kontakty a zdroje

Jiřina Švorcová

narodila se 25. května 1928 v Kociánovicích
zemřela 11. srpna 2011 v Praze

Herečka, recitátorka, politička, členka ÚV KSČ. Jiřina Švorcová byla dvakrát provdaná, zůstala bezdětná. Tituly: zasloužilá umělkyně, nositelka Řádu práce a Řádu Vítězného února a další.
  životopis


 
Jiřina Švorcová    Žena za pultem    Okres na severu    film a divadlo    e-shop

Paní Švorcová mi odpustila starou babičku, přiznává Václav Nekvapil

Byla náročná, hlavně k sobě. Tak hodnotí spolupráci s herečkou fotograf Václav Nekvapil, člověk, který populární herečku zachytil na snímcích v posledních týdnech jejího života. Prožili spolu zajímavé okamžiky, včetně těch humorných. Třeba když legendární „prodavačka z lahůdek“ žádala po prodavačce v McDonaldu držkovou polévku.

Někteří lidé focení nenávidí, jiní si v něm doslova libují. Ke které skupině patřila paní Jiřina?
Rozhodně do té první skupiny. Když už byla donucena pózovat, tak jí dobrá nálada vydržela zhruba tři minuty. Za tu dobu si pořádně ani nenastavíte expozici a nezkontrolujete hloubku ostrosti. Paní Švorcová neměla focení ráda, ale věděla že to musí být, protože článek bez fotky není článek. Postupem času si ale zvykla, že jí fotím a že jí fotím často. Poslední stín pochybnosti z ní spadl poté, co viděla titulní stranu knížky Jiřina Švorcová osobně, kde je vyfocená na gauči u sebe doma v pokoji.

Podle mého soudu se ta fotografie mimořádně vyvedla. Jak vlastně vznikala?
Paní Švorcová byla tehdy děsně uražená když jsem si ji aranžoval do pózy a mimoděk mi vyklouzlo, že takhle je to super, protože tak bude působit jako příjemná stará babička. Jen náročná figura, do které jsem ji šteloval asi pět minut jí zabránila, aby mi něco udělala, jen se „na oko“ hrozně urazila. Když ale knížka vyšla, fotka na obalu se jí moc líbila a když pak byla kniha i na plakátech v knihkupectvích a objevovala se všude, definitivně mi tu starou příjemnou babičku odpustila. Od té doby věděla, že naše lodě plují stejným směrem, že já chci udělat dobrou fotku a ona, že na ní má vypadat pěkně.

Byla náročná k výslednému dílu?
Byla náročná hlavně k sobě. Jak říkám, věděla kde je sever a věděla, kolik jí je. Bylo jí jasné, že na fotce bude stará paní, ale vždy se snažila vybrat takovou fotku, na které není stará a UNAVENÁ paní.

Kolik přibližně fotografií s paní Jiřinou jste nafotil? Počítal jste to někdy?
Je to soubor několika sérií, celkem se jedná o cca 1500 fotografií.

Kde všude jste společně fotili?
Hlavně u ní doma ve vile, na zahradě a fotil jsem ji i v Hard Rock Café když dostávala cenu Prominent roku 2010 od TV Barrandov. Existuje i série fotografií z jejího léčení v lázních, ty mají takovou hodně důvěrnou atmosféru, protože nikdo jiný ji nikdy v lázních nefotil (tedy alespoň co já vím).

Mirek Graclík v rozhovoru uvedl, že jste s paní Jiřinou prožil spoustu zajímavých i veselých okamžiků, můžete některé z nich zmínit?
Tak snad jednu za všechny. Jeli jsme na autogramiádu do Brna (která mimochodem dopadla výborně) a paní Švorcová nesnášela dlouhé přesuny vozem zrovna dobře. Bolely ji nohy a museli jsme dělat přestávky. Cesta do Brna z Prahy je nesmírně nepohodlná, drncavá a ani počasí nebylo zrovna nejlepší. Z Prahy jsme vyráželi brzy ráno, byla ještě tma a na silnici vlhko, které místy namrzalo. Byla to náročná cesta i pro mě jakožto řidiče a tak jsem navrhl zastavit u restaurace McDonalds, která je po cestě do Brna na dálnici D1. Když jsme vešli dovnitř, ovanula nás příjemná vůně kávy a čerstvého pečiva. Přišli jsme ke kase a paní Švorcová prohlásila, že by si dala držkovou. Chvíli jsem nechápavě hleděl, stejně jako mladá dívka za pultem a když bylo paní Švorcové oznámeno, že držkovou nemají, otázala se, jakou tedy mají jinou polévku. Nakonec vyšlo najevo, že na parkovišti u McDonalds si všimla reklamního poutače na blízkou restauraci, která držkovku nabízela. Svou polévku tedy paní Švorcová u McDonaldu nedostala, ale satisfakce se jí dostalo při cestě z Brna, kdy jsme se zastavili na jedné benzínce, kde i vyvařovali a měli i onu držkovou.

O které fotografii s paní Švorcovou si myslíte, že je TOP a z jakého důvodu?
Je to ta, která se ještě nikdy nikde neobjevila a pravděpodobně ani neobjeví. Je totiž černobílá a má takovou specifickou kompozici, že každý obrazový editor v časopisu či novinách ji musí zákonitě vyřadit. Ale je skvělá, báječná a jedinečná, protože zachycuje propojení času, prostoru, života i osoby Jiřiny Švorcové na sklonku života. Je to fotografie Jiřiny Švorcové před obrazem Jiřiny Švorcové v  bytě Jiřiny Švorcové.

Pokud vím, retušoval jste také její staré fotografie pro knihu „Jiřina Švorcová osobně“. Jak velký to byl záběr a co Vás napadalo, když jste krásné dobové fotky procházel?
Že bych nejradši urazil ruce tomu, kdo na ně hmatal přede mnou. Ty fotografie byly opravdu v nepěkném stavu a bylo jich moc. Snažil jsem se soustředit zejména na technickou kvalitu fotografií a aby byly fotky pěkně vyretušované. Občas mě napadlo, že Jiřina Švorcová nemá moc výrazových poloh, protože se některé výrazy opakovaly co chvíli.

Byl při focení čas i na civilní debaty s paní Švorcovou? O čem ráda mluvila, na co ráda vzpomínala?
Při samotném focení na to čas není, to se fotograf soustředí na velké množství úkonů a na nějaké debaty nemá kdy – sem tam něco prohodí, aby udržel kontakt s  modelem, ale jinak se moc nebaví. Našly se ale chvíle, kdy jsme si i pěkně popovídali. K mé úlevě volila neutrální konverzační témata a občas se z toho zrodily docela zajímavé myšlenky. Nikdy jsem z její strany nebyl podroben výslechu koho jsem volil, jestli mám rád komunisty, co si myslím o této době a podobně. Byla v tomto ohledu hodně nad věcí a musím říct, že mě tím velmi mile překvapila. Byla to vlastnost, kterou by ji mohl závidět leckterý důchodce – nebyla zahořklá. Ne že by byla fanatickou optimistkou doufající v lepší zítřky, ale byla nohama na zemi a neztrácela čas nadáváním na dobu, drahotu a podobně. Když se ji na tato témata někdo zeptal, řekla co si myslí, ale nikdy hovor na toto téma sama nezačínala. Spatřuji v tom velký nadhled, ke kterému se člověk pravděpodobně dopracuje až zkušeností a časem, kdy začne považovat za důležité a podstatné úplně jiné věci.

Paní Jiřina žila posledních 20 let v ústraní. Bavili jste se i o tomto? Jak vnímala zlom, který pro ni znamenal listopad 89?
Měla všeobecný přehled, ale necítila potřebu tato témata v soukromí řešit, byla nad ně povznesena. Mnohem důležitější pro ni byly otázky všedního života a všedního dne. Právě v jejím umění radovat se z maličkostí spatřuji její vyrovnanost.

ROZHOVORY s Václavem Nekvapilem o herečce Jiřině Švorcové
Václav Nekvapil, dvorní fotograf Jiřiny Švorcové: Stálo to za to!
Paní Švorcová mi odpustila starou babičku, přiznává Václav Nekvapil
Václav Nekvapil: Přeji nové knize o Jiřině Švorcové, aby nezapadla

Foto: fotografie, které Václav Nekvapil pořídil u herečky Jiřiny Švorcové doma a na zahradě,
www.dobrafotka.cz.