EXKLUZIVNĚ: Miroslav Graclík znovu za pultem, který znamenal svět
Žádaný spisovatel a šéfredaktor časopisu Sedmička Miroslav Graclík uvede už
za pár dnů spolu s fotografem Václavem Nekvapilem na knižní trh novinku, knihu
věnovanou seriálu Žena za pultem. Knižně-seriálový hit roku 2014 vyjde 24. února.
Miroslav Graclík, dvorní životopisec Jiřiny Švorcové nabízí v rozhovoru exkluzivní
pohled do zákulisí vzniku knihy i jejího obsahu.
Jak vznikl nápad na knihu Žena za pultem?
Impuls vzešel od známého. Přišel za mnou s nápadem, že by chtěl vydat knížku o
seriálu Žena za pultem i s šesti DVD, na kterých bude celý seriál. Nápad se mi
zalíbil a tak jsme se s kolegou Václavem Nekvapilem pustili do psaní. Pak se
ovšem ukázalo, že pan je všechno možné jen ne nakladatel, a taky trochu podvodník
s finančními problémy, takže jsme se rozešli. Rukopis jsem nakonec nabídl panu
Dobrovskému, který jej okamžitě vzal a asi po měsíci a půl od naší první schůzky
vydal ve svém nakladatelství Omega.
Jak jste s Václav Nekvapilem knihu koncipovali?
Kniha Žena za pultem přináší příběh populárního seriálu Jaroslava Dietla od jeho
vzniku, včetně natáčení, premiéry a úspěchu v zahraničí, i se vzpomínkami a
komentáři Jiřiny Švorcové a dalších herců. Druhou část tvoří životopisné osudy
a profilové portréty všech herců ze seriálu. Přinášíme také stovky exkluzivních
a mnohdy dosud nepublikovaných fotografií Miloše Schmiedbergera, který byl
oficiálním fotografem seriálu. Knížka vyjde 24. února jako dárek maminkám a
babičkám k MDŽ, tedy k Mezinárodnímu dni žen, který je 8. března.
Jiřina Švorcová vzpomínala na to, že se Žena za pultem jako jeden z mála
seriálů před rokem 1989 celý kompletně točil v reálných exteriérech.
Dočteme se v knize také o nich? Kde se seriál točil?
Ano, všechny scény ze samoobsluhy se točily v reálné samoobsluze, která dnes už
neexistuje a je místo ní park. V knížce je přesně popsáno, kde v Praze stála.
Reálný byl i byt Anny Holubové, který si filmaři pronajali.
Tentokrát se nesoustředíte pouze na Jiřinu Švorcovou, ale i na další herce.
Čí příběh nebo vyprávění vás zaujalo nejvíce?
Je to příběh seriálu a jeho herců. Nejvíce komentářů má v knížce Jiřina
Švorcová, představitelka hlavní role. Navíc jsem se s paní Švorcovou znal a
o Ženě za pultem jsme se mnohokrát bavili.
Procházel jste dobový tisk, ve kterém se psalo se o seriálu. Překvapilo
vás něco v dobových článcích, něco o čem jste třeba dosud v souvislosti
se seriálem nevěděl?
Procházel, ale jen letmo. V knize je jen několik citací, které k seriálu v
dobovém tisku řekla paní Švorcová. Více prostoru jsem věnoval článkům,
které se objevily v tisku před pár lety, když Ženu za pultem poprvé po
letech odvysílala televize Prima, což vzbudilo v médiích živou diskuzi.
S Jiřinou Švorcovou jste byli, jak jste sám uvedl, přátelé. Díváte se
z nostalgie na seriál Žena za pultem, když ho reprízují v televizi?
Když na něj narazím, tak jedním okem mrknu. Z dětství si ho pamatuji jen
velmi matně, ale když jej poprvé vysílala Prima, nahrál jsem si ho na
videokazety, které jsem pak sledoval jako čerstvě zamilovaný se svou tehdejší
láskou, na což mám hezké vzpomínky. A jak po čase vyšel seriál na DVD, tak jsem
si je koupil do archívu. Jsem totiž velkým příznivcem českých seriálů a filmů
ze 70. a 80. let minulého století, takže mám doma na DVD Chalupáře, Nemocnici
na kraji města, Arabelu, Návštěvníky, Dívku na koštěti, Pane, vy jste vdova!,
Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách a stovky dalších ...
Kterou pasáž nebo scénu v seriálu považujete za nejvíce kontroverzní?
Nic kontroverzního tam nevidím. Je to skoro čtyřicet let starý seriál a
netvrdím, že všechno, co se v něm odehrává, tak bylo i v reálném životě. Ženu
za pultem, ale i další seriály z doby reálného socialismu u nás, beru jen jako
pohádky pro dospělé, kterým se mnohdy i usmíváme. A v pohádkách taky nehledáme
kontroverzní záležitosti. Jsou to hezké příběhy, profesionálně natočené a skvěle
obsazené nejlepšími herci tehdejších let. A upřímně řečeno, kdyby Annu
Holubovou nehrála Jiřina Švorcová, asi by byla Žena za pultem stejně oblíbená
jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města, kde hraje Eliška Balzerová
pořádně zapálenou svazačku a přesto si toho vůbec nikdo nevšímá.
Jaká pasáž či scéna v seriálu patří mezi vaše nejoblíbenější?
Nemám žádnou scénu nebo pasáž, kterou bych si zvlášť užíval nebo pouštěl ve
smyčce. Trochu úsměvná je ona známá postelová scéna Jiřiny Švorcové s Petrem
Haničincem nebo jejich muchlování v autě. A dojemný je konec seriálu, kdy od
něj najde pod stromečkem dáreček a děti jí řeknou, že už nejsou proti její
lásce, která na ni čeká v autě před domem. To je opravdu happy end, který
uměl napsat snad jen Jaroslav Dietl.
V úvodu k druhé knize s Jiřinou Švorcovou "Poslední role života" jste
naznačil, že jste s paní Švorcovou zamýšlel ještě třetí knihu, jenže Jiřina
Švorcová zemřela při dopisování už té druhé. O čem měla být třetí kniha?
Zamýšleli jsme druhou společnou knihu, ale než jsme se začali nad ní scházet,
jezdili jsme po autogramiádách k první knížce "Jiřina Švorcová osobně", a poté
se přiblížily Vánoce, takže nebyl čas. Po svátcích paní Švorcová onemocněla,
ležela doma, pak i v nemocnici a sotva se uzdravila, přepadly jí velké bolesti
páteře a opět skončila v nemocnici. Tam ovšem lékaři dostali ten šílený nápad
jí ulevit tím, že ji málem v třiaosmdesáti letech uvedli do umělého spánku.
Nakonec z něj paní Švorcovou ale nedokázali probudit a když přišel zápal plic,
byl konec. Druhá knížka, kterou zmiňujete, je již psaná bez paní Švorcové a
v podstatě zachycuje poslední rok jejího života, kdy se po vydání naší první
knížky strhl velký mediální zájem o její osobu, což jí potěšilo i dojalo,
protože to ve svých letech už rozhodně nečekala. Kdyby paní Švorcová žila,
tak naše druhá knížka by byla především o jejích hereckých kolezích a
příhodách, které s nimi prožila. Za čtyřicet let aktivního herectví v Divadle
na Vinohradech, ale i v televizi a ve filmu, kde se potkávala s našimi velkými
herci, měla historek a příhod hned na několik knížek.
Na jaké další knize aktuálně pracujete? Prozradil jste mi, že ještě letos na
podzim by mohla vyjít jedna knížka věnovaná dalšímu kontroverznímu seriálu
z dob před listopadem 89. Můžete prozradit více?
Nápadů mám na spoustu knížek, ale nechci o nich mluvit konkrétně, protože
dnes se kradou i nápady. Navíc čas běží velmi rychle, povinností je hodně,
takže většinu z knížek, které bych chtěl napsat, stejně nikdy nenapíši.
Český knižní trh je velmi malý, psaní knížek vás neuživí, takže musíte dělat
něco jiného a knížky mít jen jako koníčka. A zatím se nepřihlásil žádný
mecenáš, který by mi platil měsíční paušál a já mohl jen psát knížky. Nyní
jsem dopsal příběh jednoho známého filmu a herců, kteří v něm hráli. Rád
bych pokračoval v psaní životních i uměleckých příběhů československých
zpěváků 70. a 80. let, které jsem vydal v knihách Slavičí osudy a Hvězdy
popu. Materiálů mám nasbíraných dostatek na další díly. Doufám, že letos
dopíši knížku o Josefu Větrovcovi. Když jsem s ním před lety dělal rozhovor, byl
velmi otevřený a nabídl mi, abych s ním napsal knížku. Než jsem se dostal k
tomu, abych za ním chodil a nahrával si jeho vzpomínky, zemřel. Chci splatit
tento svůj osobní dluh, který vůči tomuto skvělému herci cítím. Už mám v
počítači spoustu materiálů včetně velkého rozhovoru, který mi poskytla jeho
dcera, jenž s médii nekomunikuje, a zapůjčila mi do knížky i spousty unikátních
soukromých fotografií z tatínkovy pozůstalosti. Zatím mám napsáno asi padesát
stránek a dá-li Pán Bůh, rád bych knížku do léta dopsal, aby mohla před Vánoci
vyjít. Ještě předtím ale musím dopsat neautorizovaný životopis jedná naší
známé zpěvačky. A až potom přijde na řadu knížka, kterou zmiňujete, tedy o
dalším seriálu a proto bych o ní zatím nechtěl hovořit, i když jsem nakladateli
slíbil, že může s jejím vydáním počítat na předvánoční trh.
Nová kniha Žena za pultem vyjde v prvním březnovém týdnu u vydavatelství
Omega. Chystáte nějakou autogramiádu nebo křest?
To je věc nakladatele. Osobně se ale křtům bráním, protože si myslím, že
křtít se mají děti, ne knížky nebo cédéčka, takže i když se náhodou nějaký
křest koná, většinou na něj nejdu. A autogramiády absolvuji pouze s umělcem,
o kterém kniha je, protože bez něj to postrádá smysl. Pokud by náhodou někdo
stál o můj autogram, může si o něj napsat na mém webu. Paní Švorcová, stejně
jako většina účinkujících z Ženy za pultem, už není mezi námi a těch pár
herců, kteří ještě hrají, se k tomuto seriálu v podstatě nehlásí. Proto si
nemyslím, že by na autogramiádu této knížky přišli.
17. 02. 2014, vlastní zpráva
foto: graclik.cz a Miloš Schmiedberger
|
