titulní strana    kontakty a zdroje

Jiřina Švorcová

narodila se 25. května 1928 v Kociánovicích
zemřela 11. srpna 2011 v Praze

Herečka, recitátorka, politička, členka ÚV KSČ. Jiřina Švorcová byla dvakrát provdaná, zůstala bezdětná. Tituly: zasloužilá umělkyně, nositelka Řádu práce a Řádu Vítězného února a další.
  životopis


 
Jiřina Švorcová    Žena za pultem    Okres na severu    film a divadlo    e-shop

Jiřina Švorcová zemřela, příběh legendární Ženy za pultem skončil

Ve věku 83 let zemřela v pondělí 8. srpna 2011 v léčebně dlouhodobě nemocných v Malvazinkách divadelní a filmová herečka a komunistická politička Jiřina Švorcová. Před třemi měsíci byla v kritickém stavu hospitalizována v Ústřední vojenské nemocnici v Praze – Střešovicích, později byla převezena do Malvazinek. Zprávu o jejím úmrtí potvrdil deníku Právu zdroj z komunistické strany. Od května byla Švorcová ve Střešovicích udržována v umělém spánku, selhávaly jí důležité životní funkce.

"Mohu to potvrdit, je to pravda," řekl ke zprávě o úmrtí Švorcové šéf KSČM Vojtěch Filip. Doplnil, že Švorcové si velmi lidsky vážil, byla to podle něj vynikající herečka a recitátorka. Filip také vyzdvihl, že se Švorcová nikdy nezpronevěřila své myšlence. "Nikdy se nesklonila ani před nespravedlivými útoky vůči své osobě a vůči straně, k níž se hlásila," uvedl Filip.

Švorcová vystudovala pražskou DAMU a v letech 1951-1990 působila na scéně Divadla na Vinohradech. V 70. a 80. letech byla předsedkyní Svazu českých dramatických umělců, a to až do jeho rozpuštění v roce 1989.

Po roce 1968 se silně politicky angažovala, což ovlivnilo i její hereckou kariéru. V roce 1976 byla zvolena do Ústředního výboru KSČ. Pověst zapálené komunistky Švorcová v roce 1977 stvrdila přípravou a prezentací tzv. Anticharty, což byla podpisová akce odpůrců Charty 77 z řad významných osobností kulturního života, kteří jí vyjádřili loajalitu komunistickému režimu.

V roce 1978 se stala laureátkou Řádu Vítězného února a o šest let později dostala titul národní umělkyně. Po pádu režimu kandidovala v roce 1996 za KSČM do Senátu, ovšem neúspěšně.

Z jejích divadelních rolí lze uvést Olgu v Čechovových Třech sestrách (1979), Brechtovu Matku Kuráž (1984) či Melánii z Topolových Hlasů ptáků (1989). Před filmovou kamerou poprvé stanula ve snímku Král Šumavy (1959), později hrála hlavně v seriálech: (Žena za pultem, 1977; Okres na severu, 1980; či Gottwald, 1986, My všichni školou povinní a další).

zdroj: www.novinky.cz
foto: Václav Nekvapil