titulní strana    kontakty a zdroje

Jiřina Švorcová

narodila se 25. května 1928 v Kociánovicích
zemřela 11. srpna 2011 v Praze

Herečka, recitátorka, politička, členka ÚV KSČ. Jiřina Švorcová byla dvakrát provdaná, zůstala bezdětná. Tituly: zasloužilá umělkyně, nositelka Řádu práce a Řádu Vítězného února a další.
  životopis


 
Jiřina Švorcová    Žena za pultem    Okres na severu    film a divadlo    e-shop

Herec Tomáš Töpffer o Jiřině Švorcové v rozhovoru pro MF DNES

Víkendová příloha Mladé fronty DNES přinesla 2. února rozhovor s hercem a senátorem Tomášem Töpfferem, principálem divadla Na Fidlovačce. V úvodu rozhovoru se redaktor Tomáš Poláček ptal na cestu Tomáše Töpffera k herectví a konkrétně pak i na Divadlo na Vinohradech. V této pasáži se herec vyjádřil i o herečce Jiřině Švorcové, které v 90. letech jako jediný nabídl divadelní příležitost. Nastudování hry se ale neuskutečnilo.

Jak jste na Vinohradech prožíval listopad 1989?
Hned první revoluční den jsme zrušili představení, jenomže Jiřina Švorcová to nějak nepochopila a přišla v kostýmu. Divila se, co se děje, ale nastoupila s námi na jeviště a zazpívala hymnu. Byla zmatená: „Ona je stávka divadel? To se dnes nehraje?“ Teprve po hymně pochopila; až potom z divadla odešla.

A zanedlouho ho musela opustit úplně - to byla vaše zásluha?
Vůbec ne. Soubor si dal s Jiřinou Švorcovou schůzku, aby jí naznačil, že se doba změnila a že není vhodné, aby v divadle zůstávala, ale já se té schůze odmítl zúčastnit, ačkoli jsem byl předsedou stávkového výboru. Nechtěl jsem být stejný jako komunisti a brát někomu práci kvůli odlišnému názoru - to mi připadalo málo velkorysé. Později jsem dokonce s Jiřinou Švorcovou jednal, jestli by nechtěla hrát na Fidlovačce, protože ona byla dobrá herečka.

Jenomže zaslepená komunistka.
Hlavně to byla poměrně prostá žena, takže její fanatismus pocházel spíš z hlouposti než z hlubokého ideového přesvědčení.

Jinak jste se tehdy s ostatními herci na všem shodovali?
Ještě si vzpomínám na jeden moment - asi po čtrnácti dnech chtěl premiér Adamec jmenovat novou vládu, v níž by bylo jenom pět nestraníků, jinak samí komunisté. Divadla tou dobou ukončovala stávku, měla pocit, že dosáhla svého, ale já nechtěl: „Vinohradské bude stávkovat dál,“ říkal jsem, „tohle zatím není žádné vítězství.“ Někteří kolegové křičeli, dokonce i Radovan Lukavský se rozčiloval, že bychom měli hrát, ale trval jsem na svém, že se nedáme opít rohlíkem - a dobře to dopadlo.

Tomáš Poláček
foto: internet, idnes.cz