titulní strana    kontakty a zdroje

Jiřina Švorcová

narodila se 25. května 1928 v Kociánovicích
zemřela 11. srpna 2011 v Praze

Herečka, recitátorka, politička, členka ÚV KSČ. Jiřina Švorcová byla dvakrát provdaná, zůstala bezdětná. Tituly: zasloužilá umělkyně, nositelka Řádu práce a Řádu Vítězného února a další.
  životopis


 
Jiřina Švorcová    Žena za pultem    Okres na severu    film a divadlo    e-shop

Václav Nekvapil, dvorní fotograf Jiřiny Švorcové: Stálo to za to!

Jako reportér nahlíží do života slavných. Nejprve slovem, pak fotoaparátem. Fotograf Václav Nekvapil byl společně se spisovatelem Miroslavem Graclíkem posledním, se kterými herečka Jiřina Švorcová na sklonku života spolupracovala. Oba dali legendární Ženě za pultem příležitost, aby naposledy zrekapitulovala svůj život. „Včetně popisování fotografií bych práci na obrázcích v knížce „Jiřina Švorcová osobně“ odhadl na zhruba 600 tvůrčích hodin,“ říká v exkluzivní rozhovoru fotograf Václav Nekvapil.

Jak jste se dostal k fotografování?
Fotit jsem začal hned jak jsem se dostal k reportérské práci. Bylo to v létě roku 2002, kdy jsem po vítězství v mezinárodní literární soutěži o cenu Filipa Venclíka nastoupil do domácího oddělení redakce deníku Blesk. Shodou okolností krátce na to přišly velké povodně a všichni redaktoři/reportéři nafasovali v redakci malý digitální fotoaparát a šéfredaktor prohlásil, že nás nechce v redakci pokud možno několik dní vidět. Nosili jsme z terénu neuvěřitelné věci a řadu těchto fotografií mám dodnes uschovanou v počítači jako raritní snímky velké vody v stověžaté Matce měst.

Máte oblíbená témata, která rád fotíte, případně oblíbený fotografický žánr?
Focení je jen takový milý doplněk k mé hlavní práci redaktora a je tedy především mým koníčkem. Postupem času jsem si snad kromě makrofotografie prošel všechny fotografické disciplíny a nakonec jsem zakotvil u portrétní fotografie, která je má nejoblíbenější.

Kudy vedla Vaše cesta k fotografování slavných osobností?
Tak nějak mimoděk. Nebylo to prvoplánové, portrétoval jsem a portrétuji především kamarády a známé. Na jejich doporučení, případně na doporučení někoho, komu zrovna „vybouchnul“ fotograf, jsem zaskočil.

S kým se Vám dobře spolupracovalo, spolupracuje? Překvapil vás někdo z našich VIP?
Jsou lidé, kteří jsou přirozeně fotogeničtí a běhat okolo nich s fotoaparátem je radost, protože to do fotoaparátu skáče samo. Pak jsou lidé, kteří vypadají normálně, ale sami sobě se na fotografiích nelíbí a to je pro fotografa výzva, kterou se musí snažit překonat. Člověku také samozřejmě hodně pomůže, když má před objektivem zkušeného člověka, který ví, jak se tvářit, jak zapózovat, jak se postavit, atd. Konkrétnější být nechci, abych snad někoho neurazil.

Kolik času zabere z fotografického hlediska příprava takové knihy jako byla třeba zpověď „Jiřina Švorcová osobně“?
Tato kniha byla po stránce obrazové přípravy hodně specifická. Kromě fotografií a snímků, které jsem měl uloženy v počítači za dobu, co jsem paní Švorcovou fotil, mě čekala příprava reprodukce téměř čtyř stovek fotografií ze soukromého archivu a korespondence. A to bylo nesmírně náročné, paní Švorcová měla fotografie nalepené ve velkých a těžkých albech a manipulace s nimi byla dost těžká.

Jak jste si s tím poradil?
Všechno se muselo pečlivě nascanovat a převést do počítače. Potom přiřadit číslo a vyretušovat. Retušovaly se odlesky, prach, škrábance, trhliny, praskliny, zbytky lepidla, otisky prstů a spousta dalších drobnůstek. Fotografie takto zpracovat a doslova je „vyžehlit“ trvalo stovky hodin. Včetně popisování fotografií bych práci na obrázcích v knížce odhadl na asi 600 hodin práce. Bylo to náročné, ale stálo to zato. Vím, že to již nikdy nikdo a ani lépe neudělá.

Pamatujete si, kdy jste poprvé v životě zaregistroval paní Jiřinu Švorcovou?
Bylo to někdy v půlce devadesátých let, kdy v televizi běžel dokument o Chartě 77 a byl tam záběr na úryvek projevu „Ztroskotanci a samozvanci“ z Národního divadla, kde se podepisovala tzv. Anticharta, tedy Provolání československých výborů uměleckých svazů: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru.

Které filmové, seriálové, či divadelní role v jejím podání máte rád?
V podstatě žádné, jako herečka mě Jiřina Švorcová naprosto minula.

Za jakých okolností jste se osobně seznámil s paní Jiřinou Švorcovou?
U ní doma, kdy jsem jako náhradní fotograf pro deník Aha! udělal sérii snímků, na nichž Jiřina Švorcová podepisuje DVD ke Králi Šumavy.

Setkat se s člověkem, kterého znáte jen z obrazovky, musel být zážitek. Jak na vás působila?
Vyrovnaně. Čekal jsem něco docela jiného, ale setkal jsem se s člověkem, který měl všech pět pohromadě a věděl kde je sever. Zároveň měla svoje přesvědčení, které si nenechala vzít. Z počátku na mě Jiřina Švorcová působila docela odměřeně, ale byly to jen mimikry před „panem fotografem“, které se po nějakém čase rozplynuly.

ROZHOVORY s Václavem Nekvapilem o herečce Jiřině Švorcové
Václav Nekvapil, dvorní fotograf Jiřiny Švorcové: Stálo to za to!
Paní Švorcová mi odpustila starou babičku, přiznává Václav Nekvapil
Václav Nekvapil: Přeji nové knize o Jiřině Švorcové, aby nezapadla

Foto: Na snímku fotograf Václav Nekvapil,
www.dobrafotka.cz.